Zájmu investorů se těší zlato. Cena drahého kovu se v posledních dnech přiblížila hranici 1800 dolarů za troyskou unci, tedy k úrovni, kterou naposledy vykazovaly koncem roku 2011. Letošní druhé čtvrtletí, končící zítra, bude z hlediska zhodnocení zlata podle všeho nejúspěšnějším čtvrtletím od roku 2016.
Od začátku letošního roku zlato zdražilo v dolarech o zhruba 16,7 procenta. Vývoj jeho ceny je tak v kontrastu s cenou dalších drahých kovů. Stříbro je od začátku roku v dolarech zhruba na nule, palladium o tři procenta níže. Platina ztrácí dokonce šestnáct procent. V korunách kvůli letošnímu oslabení české měny zhodnocuje zlato od začátku roku dokonce více než o pětinu.
Cenu zlata ženou vzhůru obavy investorů z šíření pandemie koronaviru. Vypadá totiž, že přichází druhá vlna. Výrazně narostl v posledních týdnech počet nakažených v některých státech USA – jde například o Texas či Arizonu. Mnoho nakažených hlásí i Brazílie a nové případy se objevily v Číně. V jejím případě to přitom ještě nedávno vypadalo, že se tamním úřadům podařilo pandemii utlumit.
Zlatu prospívá rovněž i prostředí historicky velmi nízkých úrokových sazeb a extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Investiční banka Goldman Sachs predikuje, že cena zlata se v horizontu roku dostane nad úroveň 2000 dolarů za unci. I to samozřejmě poptávku po drahém kovu podporuje.
Nová vlna nakažených Covidem-19 se odráží i na neklidu na akciových trzích. Počet celosvětově zaznamenaných případů nakažených již překonal hranici 10 milionů lidí, na nemoc po celém světě již umřelo okolo 500 tisíc lidí. Na řadě míst dochází k opětovnému rozjezdu epidemie. Nejpatrnější je to v USA, kde se řada “otevřených” států opět uzavírá do sítě karantén a kontrol. A to se odráží na daleko menším sebevědomí globálních investorů.
Vývoj pandemie na přelomu pololetí nenabízí trhům příliš jistoty. V tomto týdnu pravděpodobně celkový počet nakažených překoná 10 milionů s tím, že na řadě míst dochází k opětovnému rozjezdu epidemie. Nejpatrnější je to ve zmíněných Spojených státech, kde se řada “otevřených” států opět uzavírá do sítě karantén a kontrol.
A to se odráží na daleko menším sebevědomí globálních investorů. Ti se obávají, že nová vlna opět utlumí ekonomickou aktivitu a bude mít tedy negativní dopad například na nezaměstnanost. Akciové indexy v posledních týdnech přešlapují, v závěru minulého týdnu klesaly.
Hodnota hlavního amerického indexu S&P 500, který měří vývoj cen akcií největších amerických korporací, je nyní zhruba o procento nižší než před měsícem. Na druhou stranu je o 34 procent výše než v březnu, kdy byla panika na trzích
Návrat strachu z pandemie se zatím příliš nepříznivě neodrazil na kurz české koruny vůči euru a americkému dolaru. Jedno euro nyní stojí okolo 26,80, je tak o korunu levnější než v polovině května. Dolar se obchoduje za přibližně 23,80 a je zhruba o 1,70 koruny levnější než v květnu.
Nelze ale vyloučit, že koruna opět oslabí na květnové úrovně. Důvodem může být další nárůst počtu nakažených či špatná data o vývoji české ekonomiky. Její HDP by letos měl podle odhadu České národní banky klesnout o osm procent. Někteří ekonomové se ale obávají, že propad může být ještě výraznější.
