Světové finanční trhy se nadále otřásají a zažívají největší období nestability od finanční krize v roce 2008. Důvodem je rychle se šířící koronavir a rostoucí obavy investorů z toho, že narušení globálních dodavatelských řetězců a nižší poptávka spotřebitelů se projeví negativně na hospodářském růstu a tím pádem i ziscích firem.
Za situace, kdy poptávka po ropě klesá, se k tomu navíc v závěru týdne přidala ropná cenová válka mezi Saudskou Arábií a Ruskem. Rusko dosud mělo s kartelem OPEC dohodu o velikosti těžby. Cílem bylo zabránit poklesu ceny ropy. Obě strany se však minulý týden nedohodly. A Saudská Arábie na to zareagovala prudkým zvýšením dodávek ropy na světové trhy.
To cenu ropy poslalo v pondělí výrazně dolů. Jednu chvílí padala až o třetinu, nejvíce od války v Perském zálivu v lednu 1991. Severomořská ropa Brent se v pondělí obchodovalo o pětinu levněji než v pátek, za cenu okolo 35 dolarů za barel. Významně nižší cena ropy bude mít dopad na zisky firem těžících tuto komoditu. Někteří těžaři se navíc mohou dostat do velkých problémů – jde zejména o těžařské společnosti z USA, které těží ropu z břidlic. Cena ropy je nižší než jejich produkční náklady.
Tento týden otevřely výrazně níž také akciové burzy výrazně dole. Například index frankfurtské burzy se propadal o více než sedm procent. Celoevropský index Stoxx 60 v pondělí ráno ztrácel více než šest procent své hodnoty. Hlavní britský index FTSE 100 byl dole o osm procent. Index milánské burzy dokonce ztrácel více než 10 procent. Právě Itálie je nákazou postižena z vyspělých evropských zemí nejvíce.
Propady akciových indexů se nyní v Evropě i USA blíží hranici 20 procent, což značí medvědí trh.
Výprodej na burzách výrazně zasáhl zejména akcie aerolinek a cestovek, jichž se citelně dotýkají opatření přijatá vůči šíření nákazy a celkový pokles cestovního ruchu. Od začátku roku již hodnota světového akciového indexu pro letecké společnosti spadla o více než čtvrtinu. Mezinárodní asociace leteckých dopravců minulý čtvrtek odhadla, že výpadek tržeb může dosáhnout až 113 miliard dolarů.
Prudce dolů jsou také akcie bank, v USA i Evropě. Index evropských bank klesl od půlky února rovněž o více než čtvrtinu a je nejníže od finanční krize. Například akcie italské skupiny UniCredit za zhruba tři týdny odepsaly přes třetinu své hodnoty. Cenné papíry rakouské Erste, s nimiž se obchoduje i v Praze, ztratily za stejné období přes 30 procent.
Důvodem propadů akcií bank jsou obavy investorů, že výraznější zpomalení hospodářského růstu, či dokonce nástup recese bude mít negativní dopad na schopnost dlužníků splácet úvěry. Navíc očekávané snižování úrokových sazeb ze strany centrálních bank se nepříznivě projeví na jejich úrokových maržích, a tím pádem i ziskovosti.
Ztrácí i česká měna. Ještě v únoru stálo euro méně než 25 korun. Po oslabení už se ale obchoduje na trzích okolo hodnoty 25,60.
Naopak se daří zlatu a vládním dluhopisům, které investoři považují za bezpeční přístavy pro období nejistoty. Zlato se obchoduje okolo 1670 dolarů za trojskou unci. Minulý týden zaznamenalo největší nárůst za posledních devět let.
Investoři také nakupují vládní dluhopisy, například americké či německé. Jejich ceny rostou a výnosy prudce klesají. Výnos 10letých amerických obligací v pondělí vůbec poprvé v historii klesl pod půl procenta. Ještě v lednu přitom byl přes 1,8 procenta. A výnos německých bondů spadl ještě více do záporu – až na minus 0,83 procenta. Je tak rovněž rekordně nízko.
